Zpět

Dublin – What’s the Craic?

Navzdory světové pandemii koronaviru a všem komplikacím, které situace přináší, se mi podařilo poprvé v rámci programu Erasmus+ pro učitele vycestovat do Irska. Byly to dva úžasné týdny setkávání a poznávání, které rozhodně stály za to.

V rámci kurzu jsem měla možnost seznámit se s historií, kulturou a každodenními radostmi a strastmi Irů. Probírali jsme i aktuální témata: jak to vlastně bylo s vleklým konfliktem mezi Irskem a Severním Irskem, jak to vypadá s hranicí mezi těmito dvěma státy po Brexitu a jaké možnosti uspořádání by mohla přinést budoucnost.

Vzhledem k opatřením (roušky, rozestupy 2m, frontální výuka) jsem zažila rutinu, nudu a výpadky pozornosti, zkrátka vyzkoušela si, jaké to je být v kůži ne úplně spokojeného studenta.  Rovněž jsem však zažila i úžasné chvíle – porozumění s ostatními, naladění na stejné vlně, vášeň pro anglický jazyk a možnost sdílet zkušenosti se stejně nadšenými učiteli ze Švýcarska, Španělska, Itálie a Polska.

Ve volném čase jsme vyráželi společně do centra Dublinu, abychom poznali muzea, galerie, parky a další významná místa, ale také život v ulicích a hospodách. Irové jsou neskutečně přátelský národ, a to doslova. Běžně se stává, že s vámi zapředou hovor jen tak na ulici, v parku a často v obchodě. Když se zeptají ‚What’s the craic?‘, chtějí vědět, jak se máte a co děláte. V ulicích zní dialekty z celého světa a pro nikoho to není problém, každý se vždy a v pohodě dorozumí.

Člověku se moc často nepodaří zahlédnout lišku v centru města nebo tuleně ve volném moři,  průměrný Čech běžně neusíná a neprobouzí se s křikem mořských racků. Příroda v Irsku nabízí neskutečné výhledy – skalnaté útesy, kamenitá nehostinná vřesoviště, ale také úrodné zelené pastviny obehnané typickými kamennými zdmi plné bučících krav a stád ovcí. Počasí je rovněž kapitola pro sebe. Když začne pršet, nevyvolá to paniku a úprk do úkrytu, Irové si zcela laxně zapnou větrovky a jdou dál. Není divu, když k tomu dochází několikrát za den. O to lepší nálada panuje, když vysvitne slunce, protože opravdových slunečných dnů je v Irsku prý celkem patnáct do roka.

Návštěva Irska pro mě zdaleka není uzavřenou kapitolou a už teď mám na seznamu spoustu věcí, které mám v plánu na příště. Je skvělé mít možnost zúčastnit se mezinárodních studijních programů a máme velké štěstí, že Evropská Unie poskytuje členským států spoustu možností se zapojit. Tak třeba příště společně?


Vytisknout